Jak jsme se seznámili |
|
Vytvoření této stránky jsem si vzal na starosti já......já Roček
 a tak vám teď povím, jak se mojí pánečci seznámili. Protože mě ještě neměli, znám tento příběh pouze z vyprávění. tady jsem po ostříháníPsal se únor roku 2005.
Můj páneček pracoval toho času v nejmenované firmě, ve které pracuje stále. Montuje nějakou vzduchotechniku....., moc tomu nerozumím, ale je to nějaký přístroj, který dělá zimu, když je teplo. U nás v bytě to tedy ale asi nemáme, protože je tady pořád vedro...... Páneček hodně pracoval, věnoval se dětem ve skautu a protože je vedoucí skautského střediska, má na starosti i všelijakou s tím spojenou organizaci. Moc času navíc mu už moc nezbývalo. Jednoho dne se svěřil své kamarádce, že nemůže najít svoji vyvolenou ...................a ..........za chvilku se k tomu vrátím
Moje panička začala toho roku studovat první ročník navazujícího magisterského studia, stejný obor jako studovala dříve, archivnictví s historií. A protože v Brně téměř nikoho neznala, zabrousila občas na www stránky, kde se lidé seznamují, domlouvají si sport a nějaké další volnočasové aktivity. To je druhá věc, které nerozumím, protože, když mám volno, tak spím..........
A tak pánečkova kamarádka, jménem Zuzka, podala pánečkovi inzerát. Shodou okolností to bylo v období, kdy moje panička hledala na internetu nějaké nové přátele. Seděla v univerzitní knihovně a občas tam ve volném čase zabrousila.
Stále to bylo však stejné, všichni stejné zájmy, koníčky, nic duchaplného a navíc bylo inzerátů strašná spousta. Moji paničku to přestávalo bavit a tak si jednoho dne řekla, že s touto činností končí, protože to prý nemá zapotřebí. Než však ze stránky odešla, všimla si jednoho inzerátu, který tam měl jeden muž, ale napsala ho kamarádka jménem Zuzka. Inzerát moc nečetla, ale e-mailovou adresu na Zuzku si opsala a šla na hodinu historické němčiny.... Tento inzerát ji přece jenom utkvěl v paměti, protože není obvyklé, aby psal inzerát někdo někomu a tak začala být zvědavá o koho se jedná a o co vlastně jde.
Zuzce meil nakonec napsala, zjistila, že dotyčný v inzerátu nemá štěstí na ženy ale hlavně ani čas si je najít. Chvíli si spolu vyměňovali e-maili a panička jednoho dne napsala mému pánečkovi. Originál meilu je přiložen níže......
Psalo se 10. března roku 2005
Ahoj Radku!
Z názvu předmětu asi tušíš o co se jedná. Pro mě to není také jednoduché, tak nevím přesně, čím začít. Kdo mě však zná, ví, že mou prioritou je upřímnost, a tak to nebudu nějak zaobalovat a řeknuTi pravdu. Reagovala jsem na Zuzčin inzerát. Jsem ze seznamky. Vymělily jsme si pár mailů a poté mi dala kontakt na Tebe. Proto pochopím, pokud mi neodepíšeš.
Já jsem dříve byla taky zásadně proti seznamce. Nepovažovala jsem za člověka, který by musel trávit večery prohlížení seznamky. Samozřejmě ani teď se za něho nepovažuji, ale mnohé okolnosti se změnily. Letos studuji v Brně prvním rokem, a tak si nějak připadám trochu lichá. Skupiny jsou už vytvořeny a nyní jsem pochopila nevýhodu velkých vysokých škol a pokračování ve studiu na jiné vysoké škole. Po gymnáziu jsem studovala bakalářské studium historie s archivnictvím V Hradci Královém a nyní pokračuji v navazujícím magisterském studiu v Brně. Bydlím v Třebíči.
V červnu mi bude 24 let, jsem štíhlá, 174 cm vysoká,a jak píše seznamka, nekuřačka a alkohol příležitostně. Tato popisování nemám ráda. Připadám si, jako kdybych si měla stoupnout za výlohu a čekat až si mě někdo koupí. Ze zájmu mohu zmínit sport-plavání, volejbal, přírodu a mnoho dalších. Budu už raději končit. Nechávám to na Tobě :-)
Lenka
Na tento paniččin meil reagoval páneček tímto......................přečtěte si to však sami.
Ahoj Lenko,
Jsem velice rád, že jsem v poště našel Tvůj mail. Teď se musím přiznat, že nevím jak dál...začnu od Zuzky, možná to nebude uplně to pravé, ale snad se dostanu k podstatě věci. Zuzka je super holka, jsme velice dobří kamarádi (doufám, že to tak cítí i ona) a jednou jsme seděli a já měl slabší chvilku a místo abych jí bavil, zabrousil jsem do svých problémů se vztahy. Ukončil jsem to brzy a pokračovali jsme v příjemném večeru a když jsme se loučili, řekla mně, že se mnou něco provede. Tento týden mně psala SMS, že má pro mě překvapení, nesnažil jsem se nevyzvídat, ale naplej jsem byl. Čekal jsem různy věci, ale Tvůj mail mě opravdu překvapil - velice příjemně. Nezlob se, že to píšu tak otevřeně, ale ta si to vypije, dostane pusu na čelíčko.... Asi bych měl taky něco prozradit o sobě, nevím co Ti Zuzka všechno psal, ale doufám, že už něco málo víš, když jsi mně napsala. Napíšu taky několik faktů, jak píšeš, není to nic podstatného pro seznámení lidí, ale aby ses necítila "nahá" zdělením těch několika čísel, "vysvleču" se taky. Je mně 27 let a 357 dní, měřím 180 cm (když jsem hodně ostříhanej, tak mně 3mm chybí), vážím 78 kg, nekouřím a alkohol taktéž piji příležitostně. Ještě mně napadá spousta čísel, o kterých bych mohl seznamce napsat, aby měli vylepšenou pravděpodobnost seznamování, ale v našem případě číslo bot, délka nosu, počet prstů na rukách, nebude potřeba. Jde mně především o to, abych poznal Tvoji duši a Tvůj životní smysl, podle toho Tvého mailu cítím, že máš zájem o něco podobného, moc mě to těší. Já jsem povahou člověk děsně akční, až to může někoho docela dost odrazovat, už jsem na světě nějakou chvilku a cítím, že se začíná blížit ..... Nebudu to dopisovat, protože jsem otimista. Z toho všeho jsem přišel na to, že každý den, který promarním, už mně nikdo nevrátí a proto si užívám každé minuty i když jsem třeba v práci. Mám děsně rád sport, fotbal, hokej, squash, kolečkové brusle, badminton, Lyžování..... Rád mám i přírodu a když můžu padám ven z Brna. Už jsem toho napsal docela dost, ne, že bych Ti nechtěl říct víc, ale jak sis jistě všimla pravopis je věc, která mě docela minula, tak aby Tě ty chyby úplně neodradili. Byl bych velice rád, kdybys odepsala, rád bych Tě poznal blíž.
Hezký den, Radek
A pak následovalo ještě několik dalších meilů, které vám už nebudu zveřejňovat, nemůžu přece všechno prozradit.
Moje panička se s pánečkem nakonec setkali, chodili spolu do kina, divadla, na procházky ..a........pořád Vás to zajímá????
jak to dopadlo, to už určitě víte,..................... března spolu začali oficiálně chodit.....a teď plánují svatbu, jde mi z toho už občas hlava kolem, pořád se něco řeší.......................
A jak jsem se k nim dostal já????
Moje panička stále toužila po pejskovi a jednoho dne si ho určitě chtěla pořídit.
A tak můj páneček vzal iniciativu do svých rokou. Zašel do útulku, kde si prohlídl všechny pejsky, bylo nás tam opravdu spoustu. S paní, která se o nás starala se zastavil u mého kotce, kde mojí spolubydlící začali různě dovádět a štěkat. Já jsem si jich však vůbec nevšímal. Nějaký pán mě vůbec nezajímal. Co se však nestalo, ten samý pán přišel za měsíc znovu a vytáhl mě z klece, pak mě nasoukali do auta a odvezli. Jak jsem se bránil, vůbec se mi nikam nechtělo.................
Psal se červen roku 2008, byla sobota 14.6., krásně svítilo sluníčko a můj budoucí páneček mě dovedl do svého bytu. Popravdě, byl jsem celý zmatený a vyděšený. Nakonec jsem se dozvěděl, že jsem dárek, udělali ze mě dárek!!!!!!!, moje budoucí panička měla totiž narozeniny. A ted je slavíme spolu. Už rok jsem u svých nových pánů a takle je mám rád....
 P.S. že mě vzali na vodu a já byl celý den na lodi, to vám raději popisovat nebudu...to bych se zase rozčílil.....
 Tak se s vámi loučím .....
|
